Petře, máte za sebou další sezonu v brněnské Kometě, jaká byla?
Hektická. Výkony byly nahoru dolů a navíc přišlo nepříjemné zranění. Nakonec se soutěž ani nedohrála, takže za mě bohužel hodně divná sezona.
Kvůli zdravotním peripetiím jste vynechal čtrnáct utkání, vrací se vám ještě ten osudový zápas proti Karlovým Varům?
Teď už se k tomu nevracím, vytěsnil jsem to, ale těsně po zranění jsem sledoval na videu, jak se to celé přihodilo. I na zbytek utkání jsem se pak vlastně díval v průběhu vyšetření na mobilu. Byl to hodně nešťastný pád. Hned po nárazu mi problesklo hlavou, že sezona je u konce. Nakonec jsem chyběl docela dlouho, ale v rámci možností to dopadlo nejlépe, jak mohlo.
Musel to pro vás být velký nezvyk i vzhledem k tomu, že předešlou sezonu jste odehrál všech 52 duelů základní části. Jak jste prožíval utkání, ke kterým jste nemohl nastoupit?
Když jsme hráli venku, sledoval jsem zápasy v televizi. Na domácí utkání jsem byl přímo na stadionu, ale nebylo to pro mě jednoduché. Samozřejmě v tu chvíli chcete být radši na ledě než na tribuně. Zápasy jsem prožíval hodně emotivně.
„Konec sezony nás samozřejmě mrzí, ale důležitější je zdraví. Musíme porazit jiného než sportovního soupeře,“ velí Petr Holík. Foto: Roman Kantor.
V průběhu rekonvalescence jste byl často k vidění v DRFG areně. Bylo pro vás hodně důležité, abyste si udržel kontakt s kabinou?
Jasně, snažil jsem se být s kluky co nejvíc. Problematická byla doba, kdy jsem musel chodit o berlích, to jsem byl jen na zápasech. Řízení auta nepřipadalo v úvahu. Jakmile jsem zahodil berle, chodil jsem na stadion dennodenně a trávil čas s týmem. Dělal jsem všechno pro to, abych se mohl co nejrychleji vrátit na led.
Jak jste se vyrovnal s tím, že k vrcholu sezony v podobě vyřazovacích bojů nakonec nedojde?
Snáší se to samozřejmě blbě. Celou sezonu hrajete, abyste se dostali do play-off, nakonec se vám podaří udělat 6. místo, a pak ze všeho sejde. O to víc to mrzí, že jsme narazili na Spartu a všichni jsme se na to moc těšili. Mohla to být super série. Další věc je, že už jsem měl být konečně stoprocentně zdravotně připravený. Upřímně, když jsem se po zranění vrátil do hry, ještě to nebylo úplně ono a šlo to i vidět, ale na play-off už jsem měl být fit. Jak jsem říkal, všichni jsme se těšili, ale zdraví je přednější! Chtěl bych lidem říct, ať dodržují všechna opatření a pravidla. Čím víc to budeme dodržovat, tím dřív to celé skončí.
Abychom nerozebírali jen negativní záležitosti, z 38 odehraných utkání jste získal 39 kanadských bodů. Jste s touhle bilancí spokojený?
Velice nerad hodnotím sám sebe, vlastně spíš vůbec. Každopádně vždycky to může být lepší.
Co se týče přesilových her Komety, jejich procentuální úspěšnost činí 20% a z velké části je to vaše zásluha. Jsou přesilové hry pasáže zápasu, na které se těšíte ze všeho nejvíc?
Asi bych úplně neřekl, že se na ně těším nejvíc. Já si pokaždé užívám celý zápas. Je ale pravda, že naše pětka si sedla a celkem nám to šlo. Máme tam rozdělené role a když každý z nás tu svou plní, tak to funguje.
„Kometa hráčům v sezoně vždycky pomáhala, musíme v této situaci stát při sobě. Pomáhat a doufat, že to dobře dopadne. Jsme jedna velká rodina!“ říká Petr Holík, který se v těchto dnech věnuje mimo jiné i tréninku na kole.
Co říkáte na zapracování mladých hráčů do dospělého hokeje? Jde mi především o jména jako Stanislav Svozil, Vojtěch Střondala, Honza Mlčák a další.
Je super, že mladí hráči dostávají v Kometě prostor se ukázat a řekl bych, že svou šanci zvládli na jedničku. Třeba Svozka měl výbornou sezonu a když bude všechno probíhat podle plánu, má před sebou velkou budoucnost.
Při jedné z pozápasových děkovaček jste se vytáhl oslavným breakdancem přímo na ledě. Jak probíhala příprava na tohle vystoupení?
To byla hodně spontánní akce. (smích) Vlastně mě to napadlo, když jsem procházel tunelem k ledu před naše fanoušky.
V minulosti jste se prezentoval i beatboxem, to je další z vašich zálib?
Když jsem byl mladší, tak jsem se tomu věnoval. Teď už na to bohužel není prostor, takže jsem hodně zvuků zapomněl. Mám k tomu ale pořád blízko a obdivuju ty, kteří to fakt umí.
Zatímco ledy na zimních stadionech se po celém světě rozpouští, virtuální Esport hoková liga, ve které máme dva gamery reprezentující Kometu, pokračuje dál. O vás se taky proslýchá, že si občas něco zahrajete, je to pravda?
Je to tak, hraju na playstationu a zrovna v těchto dnech, kdy trávíme tolik času doma, se to hodí. Nehraju teda ani NHL, ani FIFU, ale občas s kamarády zahrajeme Call of Duty.
Breakdance, kterým Petr Holík oslavil před fanoušky výhru, sledujte v následujícím videu: