V první třetině jste hráli hodně oslabení. Z čeho pramenily časté fauly na vaší straně?
Vůbec nevím, čím to bylo. Asi naší nekoncentrovaností. Do zápasu jsme šli s tím, že chceme hrát co nejméně ve čtyřech. Dělali jsme hodně chyb, z toho vyplynuly naše zbytečné fauly. Boleslav nás k tomu svou hrou nenutila, způsobili jsme si to sami.
Upozorňoval vás na to trenér o přestávce?
My jsme si to hlavně vyčítali mezi sebou navzájem. Tohle se nám nesmí stávat. Dvanáct minut v oslabení je opravdu moc.
Ve druhé třetině jste se vyloučení vyvarovali a dokonce přidali i gól. Udělali jste nějakou změnu v taktice?
V taktice ani ne. Hlavně jsme zvedli pohyb už od začátku třetiny. Dařilo se nám držet pospolu. V první třetině jsme hráli hodně od sebe. Chtěli jsme hrát blíž k sobě, abychom si mohli nahrávat a Boleslav k ničemu nepustit.
Dával jste gól na 3:2 po krásné souhře na jeden dotyk. Jak jste akci viděl ze svého pohledu?
Zrovna jsem naskočil ze střídačky. Čeja (Jakub Čejka, pozn. red.) dostal puk do rohu od Aleše Trnky, z první mi přihrál mezi kruhy, já jsem se natáhl a poslal jsem ho tam. Myslím, že to bylo do víka (smích).
Nechyběly vám v závěru síly po tolika oslabeních v úvodu zápasu?
Možná bychom dokázali vyhrát za tři body. Ale řekl bych, že jsme měli dost sil i tak. Jsme dobře trénovaní.
V závěru prodloužení jste byl vyloučen. Jaký je to pocit sledovat vše jen za sklem?
Musím říct, že to bylo hrozné. Strašně jsem to prožíval. Hodně jsem chtěl jet ten rozhodující nájezd, nebo aspoň jeden z nich. Kluky jsem podporoval. Věřil jsem, že alespoň jeden gól dáme a Dosty (Lukáš Dostál, pozn. red.) to vychytá.
Chtěl jste jet rozhodující nájezd. Patříte k pravidelným účastníkům nájezdů?
Letos jsme moc zápasů, které skončily na nájezdy, nehráli. Ale mám pocit, že jednou jsem jel. Jinak jezdíme spíš po tréninku pro zábavu. Zkoušíme na Dostyho různé srandičky, snažíme se to natrénovat, abychom byli do zápasu připraveni.