Sezónu jste začal v rakouském Klagenfurtu, pak jste se vrátil a dokázal, že v Kometě máte místo. Snažil jste se bojovat ještě víc než bývá vaším zvykem?
Neřekl bych, že bych dřel víc. Snažím se už pár let dělat věci stejně. Na zápasy se připravuji tak, abych podal co nejlepší výkon. Byl jsem hrozně rád, že se mi Kometa ozvala a mohl jsem se vrátit. Nebyla v první čtvrtině v lehké situaci a chtěl jsem jí pomoct na ty místa, kam patří.
Výkon se po vašem příchodu výrazně zlepšil a dá se říct, že už žádné herní výpadky nepřišly. Užil jste si zbytek základní části?
Určitě ano, protože od zápasu v Boleslavi jsme sezónou proplouvali bez nějakého většího zaváhání. Dařilo se nám, byla pohoda a tabulkou jsme stoupali vzhůru. Třetí místo po základní části bylo skvělé, nakonec nám zajistilo bronzové medaile.
Trenéři si pochvalovali nejen váš návrat, ale také příchod Viléma Buriana a opětovné spolupráce ve formaci "drtičů" s Tomášem Vondráčkem. Měli jste hlavním úkolem nabourávat hru soupeře?
S Vildou jsme hráli celou předchozí sezónou, pak jsme se k sobě vrátili a doplnil nás Tomáš Vondráček. Je jasné, že díky našim postavám jsme měli za cíl dobře bránit, bojovat a bourat soupeřům hru. Tomáš letos prožil výbornou sezónu, byl velmi produktivní a naše lajna díky tomu nebyla jen bránící, ale také útočná.
Kometa získala třetí medaili za čtyři uplynulé sezóny, jste s odstupem času rád, že jste se do Brna přesunul?
Jsem tu přes čtyři roky a musím říct, že jsem v Brně maximálně šťastný a spokojený. Letos jsme chtěli udělat titul, což byl náš cíl. Když se na to ale podívám s odstupem času, i zisk bronzu je výborným úspěchem, který se jistě časem docení.
Kometa patří k nejslavnějším klubům naší historie, letos si připsala již 21. medaili. Vnímáte fakt, že jste členem úspěšného týmu, který dál šíří slávu a píše nové dějiny?
Je příjemné být součástí mužstva, které za čtyři roky udělá dvě stříbra a jeden bronz. Máme mladé mužstvo, hodně kluků má většinu kariéry před sebou. Do další sezóny půjdeme opět o něco zkušenější, kádr se asi o něco posílí, proto věřím, že bychom mohli znovu atakovat horní příčky. Nejlépe tu vysněnou metu, kterou si všichni přejeme.
Pojďme se zaměřit na play-off, konkrétně na souboj Komety se Zlínem. Co k této vyhrocené sérii říct?
Především to, že se hrála na sedm zápasů a každému jistě zůstane v paměti. Věděli jsme, že celá série bude vyrovnaná, Zlín hrál od poloviny soutěže výborně a šance byly na obou stranách otevřené. Jsem rád, že jsme poslední duel zvládli a já v něm mohl přispět gólem. Je to velký zážitek, když můžete doma se svými fanoušky slavit postup. Vzpomenout musím také na infarktový duel na Spartě, kdy jsme prohrávali a nakonec celé utkání otočili. To jsou momenty, které si budeme všichni pamatovat, dokonce bych řekl, že se duel na Spartě zapíše do historie českého play-off.
Kometě se povedlo přejít do semifinále, kde však narazila na pozdějšího mistra z Litvínova. V čem byly zápasy oproti Zlínu rozdílné?
Litvínov byl doma hodně aktivní, venku se sice snažil víc bránit, ale i přesto měl velkou ofenzivní sílu. Lukeš, Hübl, Petružálek, Ručinský, Hanzl a další. Ale pořád si myslím, že jsme s nimi odehráli vyrovnané zápasy a je škoda, že ten pátý duel jsme nedokázali vyhrát. Za stavu 2:3 v sérii by se s tím dalo ještě něco dělat.
Kde se v sérii s Vervou lámal chleba?
Nerad se vymlouvám na štěstí nebo smůlu. Někdy se to vyváží, někdy je to zkrátka naopak. My jsme proti Litvínovu nastřelili mnoho tyček, neproměňovali šance. Série se zlomila ve dvou momentech. Ve druhém utkání jsme neudrželi vedení, když během krátké chvíle soupeř otočil skóre a pak ten třetí domácí duel. Byli jsme nabuzení, cítili jsme šanci, ale hned v první minutě jsme inkasovali, což nás hrozně uzemnilo. Tohle jsou dle mého názoru klíčové příčiny nepostupu do finále.