Je to velká zkušenost, vzpomíná na rok strávený za mořem Roman Dymáček

Romane, v sezóně 2014/2015 jsi hrál za brněnskou juniorskou kategorii. Vzpomínáš si ještě na onen extraligový ročník, který pro vás skončil ve čtvrtfinále?
Ano, sezóna to byla opravdu skvělá. Sešla se dobrá parta kluků a parádních trenérů, všichni jsme si sedli. Byla radost hrát, jen škoda, že jsme se v play-off nedostali dál. To bylo na celém ročníku jediným mínusem.

Poté jsi se rozhodl odejít do zámoří, mohl bys fanouškům přiblížit, jak k tomu došlo?
Po konci sezóny mi můj agent nabídl, zda bych nechtěl zkusit hrát v zámoří, na což jsem mu jednoznačně odpověděl. Ta vidina se mi hrozně líbila a neměl jsem důvod do toho nejít. Poté už mi bylo jen sděleno, který tým si mě vybral a přestup byl zpečetěn.

Rozhodování tedy pro tebe nikterak obtížné nebylo…
Vůbec. Chtěl jsem to prostě zkusit stůj co stůj.

Co bylo pro tebe hlavním impulsem k tomu, hrát v Kanadě?
Jako hlavní impuls bych to asi nenazval. Každý mladý hokejista má sen hrát za mořem. Jsou tam jiní hráči, jiná řeč, prostě úplně všechno. Je v tom touha po neznámém prostředí. Touha zkusit si to.

V sezóně jsi nastupoval za Kootenay Ice, v čem se lišilo zázemí tamního klubu od brněnské Komety?
Řekl bych, že zázemí bylo srovnatelné. Jediným rozdílem bylo cestování, protože s týmem jsme cestovali opravdu hodně. Jezdívali jsme například na týden na druhý konec Kanady, kde jsme odehráli několik utkání. Nemůžu ale říct, že by to tady v Brně bylo horší nebo lepší.

Jak jsi měl vyřešenou školu, když jsi na rok musel studium přerušit?
Školu studuji dálkově, takže v tom nebyl žádný problém. V Kanadě mě ale trenéři poslali do jazykové školy jen na angličtinu, abych se v jazyku zlepšoval.

Jak vypadala náplň volného času? Navštěvoval jsi například tamní památky?
Volného času bylo bohužel velmi málo. Zápasy jsme měli třikrát týdně a každý den jsme docházeli na trénink. Navíc klub pořádá obdobné akce jako tady, takže jsme navštěvovali nemocnice, školky, školy a celkově jsme se účastnili mnoha mimohokejových aktivit. Volna tedy bylo tak málo, že jsem se často těšil, jak přijdu domů a odpočinu si.

Když porovnáme českou nejvyšší juniorskou soutěž s WHL ligou, v čem je patrný největší rozdíl?
Když to porovnám s naší juniorkou, tamní soutěž je asi na vyšší úrovni. Hraje se rychlý a tvrdý hokej.

Panovaly dobré vztahy mezi hráči a trenéry?
Vztahy byly velmi podobné, jaké panují například zde v Brně. Trenéři to tam nijak nehrotili, nicméně v sezóně se nám moc nedařilo, takže poté už byli docela nepříjemní.

Tížila tě ze začátku jazyková bariéra, nebo jsi s angličtinou neměl problém?
Musím říct, že to bylo docela hrozné (smích). První dva měsíce jsem neuměl skoro nic, ale když ten jazyk neustále slyšíte kolem sebe, dřív nebo později se do toho dostanete. Pak vám to padá do hlavy úplně samo. Kluci mi v kabině dost pomohli a zhruba po těch dvou měsících jsem se chytil a bylo to super.

V čem konkrétně byl pro tebe rok strávený v Kanadě přínosem?
Velkým přínosem je pro mě fakt, že jsem se naučil jazyk. Je to navíc i velká zkušenost do života, když odjedete na sedm měsíců někam, kde to neznáte, bydlíte u cizí rodiny a hrajete v nejlepší juniorské lize světa. Dalo mi to hrozně moc a jsem za to velmi vděčný.

Roman Dymáček v dresu Kootenay Ice (vlevo), za který v Kanadě loňskou sezónu nastupoval. Foto: gettyimages.com

Nyní již trénuješ s hráči A týmu Komety. Už víš, s kým budeš hrát v nové sezóně ve formaci?
S kým budu ve formaci ještě fakt nevím (smích). Sezóna je pořád hodně daleko a mým cílem je udržet se v „Áčku“ co nejdéle. Takové věci, jako s kým budu v sestavě, opravdu neřeším.

Jaká vládne v kabině atmosféra? Soupiska skýtá mnoho silných jmen, nedobírají si zkušení matadoři benjamínky?
Ani moc ne. My se snažíme dělat to, co máme, bereme lahve s pitím, sklízíme překážky, prostě takové ty bažantí povinnosti. Zkušení hráči se k nám ale chovají úplně normálně a samozřejmě že i my k nim. Je to tedy naprosto bez problému.

Jak to máš nyní se školou? Už máš za sebou maturitu?
Nene, v září nastoupím teprve do čtvrtého ročníku, takže na maturitu mám ještě chvíli čas (smích).

Po jistě namáhavé letní přípravě přichází na řadu dovolená. Kam plánuješ vyrazit?
Je to tak, ve čtvrtek máme poslední trénink a pak asi tři týdny dovolené. V pátek vyrážím do Španělska do Barcelony, na což se velmi těším.