Pepo, jak dlouho se věnujete hraní?
Je mi šestadvacet a hraju od pěti let. Už za útlého mládí jsem si vysnil, že chci hrát s nejlepšími na světě a být jednička v České republice.
Jak se vám tahle vize daří naplňovat?
Momentálně se s těmi nejlepšími porovnávám v HUT Champions o víkendech a řekl bych, že ostudu nedělám. (smích) Končím v padesátce nejlepších v Evropě, ale chci výš. Musím ještě zlepšit obranu, potrénovat vhazování, přesilovky a oslabení. Nejlepším v republice je vítěz draftu Adam Menšík, kterého draftoval Liberec. Od něj se mám ještě co učit. Na světě je nejúspěšnější Erik "Eki" Tammenpää z Finska, dvojnásobný mistr světa. Z jeho zápasů se snažím čerpat a některé prvky přenášet do své hry.
Blade, váš kolega reprezentující v EHL Kometu, nám prozradil, že pocházíte z Třince. Už vás stihl přeorientovat na Kometu?
Je to tak, jsem z Třince a dokonce pracuji v Třineckých železárnách. Pro všechny bylo docela překvapením, že jsem neskončil v barvách Ocelářů, ale víc bych to nerozebíral. Beru to sportovně, Třinec mě nechtěl a já jsem moc rád, že si mě vybralo Brno, které má ambice bojovat o titul. V kvalifikaci jsem obsadil druhé místo a prohrál jsem jen s absolutním vítězem, což považuju za úspěch. S draftem jsem rovněž spokojený, stejně jako se spoluhráčem Romanem. Cíl je jasný, jdeme společně esport ligu vyhrát!
Znali jste se s Romanem z herního světa již z minulosti?
Osobně jsme se viděli poprvé až v Praze při draftu, ale sleduju ho už delší dobu. Je to zkušený hráč, máme podobné názory, takže nám to spolu vyhovuje. Radil jsem mu, ať přenese do virtuální hry hlavně povedené přesilovky, které v DRFG areně uvidí. Ty budou rozhodovat i naše zápasy.
Dá se vyčíslit, kolik času vám hraní zabírá?
V průměru se jedná o jednu, dvě hodiny denně. Myslím, že takhle to stačí. Vyhovuje mi to.
Už vám bije modrobílé srdce?
To mi bije už dlouho, ale především díky tomu, že hraju v Třinci za jeden místní fotbalový klub, jehož barvy jsou právě modrá a bílá. (smích)
Prozradíte, o jakou soutěž se jedná?
Hraju 1. B třídu za TJ Oldřichovice.
Od mládí tedy kombinujete herní konzole s aktivním sportováním v terénu?
Jasně, stojím si za tím, že by měli být všichni vedeni k aktivnímu sportu. Taky jsem ale zastáncem názoru, že co se naučíte ve virtuálním světě, pak můžete přenášet do reálné hry, a naopak. Takové oboustranné zdokonalování.
Jak vnímáte vývoj esportových her?
Začíná to být celosvětový trend a tím pádem i obrovský byznys. Ve světě už se tím spousta gamerů dokáže uživit a jsem zvědavý, kdy se toho dočkáme i u nás v Česku. Hokej zatím není na takové úrovni, jaké ve virtuálním světě dosahuje fotbal, ale teď je taky trochu i na nás, abychom tu popularitu zvedli. A že někdo říká, že hraní je zabitý čas? Pro mě je to především relax, u kterého se člověk pobaví.
Zaznamenává podle vás hra NHL nějaký výrazný pokrok v rámci posledních let?
Jak říkal Blade, ten vývoj je opravdu velmi pomalý. NHL nemá žádnou konkurenci, tudíž nemají vývojáři takovou snahu o zlepšení. Je to škoda a řekl bych, že kvůli tomu dost hráčů s hraním NHL přestalo. Věřím, že se dočkáme nějakého průlomu v příštím vydání.
Vraťme se ještě k reprezentaci Komety, za kterou už jste odehrál první zápasy. Jak se vám v nich vedlo?
S Libercem, za který hraje vítěz kvalifikace Adam Menšík, to dopadlo 6:6. Odehrál jsem dobrý zápas, jsem s výsledkem spokojený. Ještě jsme předehrávali utkání proti Kladnu a musím říct, že tam jsem byl přemotivovaný. Až moc jsem to hnal do ofenzivy a soupeř mě trestal. Nakonec jsem prohrál 2:3, což bylo zklamání. První duely ukázaly, že každý hodně trénuje a nebude to proti žádnému soupeři jednoduché. Musíme s Romanem zúročit své zkušenosti z víkendových sezón, tady povede cesta.